Na lyžařský kurz konaný v březnu letošního roku v Alpách v Zillertal aréně jsme se my, studenti prvních a druhých ročníků vyššího gymnázia a pátého a šestého ročníku osmiletého gymnázia, těšili více než 365 dní. Tento kurz se měl totiž uskutečnit již minulou zimu, avšak nedovolovalo to počasí ani nedostatečný počet zájemců. A tak bylo při odjezdu, který se konal 15. března 2015 v 21:00, cítit velké nadšení všech zúčastněných. Drobné zdržení při čekání na opozdilce, kteří zaspali, nikoho nevyvedlo z míry, a proto jsme skvěle naladěni započali naše čtyřdenní lyžařské dobrodružství.
Mezi nás a sportovní výkony na svahu se však postavila desetihodinová cesta autobusem. Tu jsme ale bez sebemenších problémů všichni zvládli a odměnou nám byl pohled na majestátně se tyčící Alpy. Toho jsme se po celou dobu kurzu nemohli nabažit. Na parkovišti v autobuse jsme se převlékli do lyžařského oblečení a rozděleni do tří skupin se vydali vstříc novým zážitkům.
První družstvo, složeno převážně z chlapců a pouze jedné dívky, vedla slečna praktikantka Lucie Kolečková. Tato skupina měla nejvíce členů a také nejvíce pádů a srážek po dobu kurzu. Druhé družstvo měl na starosti pan profesor Jakub Janíček. Nacházeli se v něm lyžaři, ale také vyznavači snowboardingu. Uvolněnost tohoto seskupení byla patrná i při častých pozdních příchodech k autobusu. Třetí družstvo složeno z dívek, které se právem nazývaly sněženky, vedla vedoucí celého kurzu paní profesorka Yveta Petersová. V této skupině panovala uvolněná atmosféra a pohoda.
Při pohledu na všechny účastníky zájezdu bylo vidět, že si to náramně užívají. Příroda i počasí nám dopřávaly ráj na zemi. Nebe bez mraků a krásné, široké a dokonale upravené sjezdovky byly třešinkou na dortu. Každý den jsme měli možnost navštívit jiné středisko, které se nacházelo v Zillertal aréně. Asi nejvíce nás nadchnul ledovec Hintertux, který je největším ledovcem v Rakousku.
Vždy po lyžování jsme se znaveni vraceli do penzionu Gemshorn, kde jsme byli ubytováni. Byl to malý nádherný penzion s výhledem jak na Alpy, tak dolů do údolí. Nic lepšího jsme si nemohli přát. Po vynikajících večeřích jsme buď hráli na kytaru a zpívali, nebo jsme měli připraveny společenské hry, u kterých jsme se výborně bavili.
Není divu, že když se kalendář otočil na datum 20. 3., nikomu se nechtělo domů. Zažili jsme skvělý kurz se skvělými instruktory a se skvělou partou lidí. Myslím, že každý z nás bude na tento zážitek dlouho vzpomínat.
Magda Grůzová 6. A8
