Všechno to začalo již v únoru, kdy se naší paní učitelce Turzové ozval sbormistr, dirigent a klavírista Jan Polívka z frankfurtské vysoké školy, jestli bychom si s jeho sbory nechtěli zazpívat na festivalu, který se pořádal letos od 8. do 11. srpna v Praze a poté se přesunul na Soláň, kde se konal k příležitosti 90. výročí úmrtí českého hudebního skladatele Leoše Janáčka. Po krátké úvaze jsme se rozhodli, že do toho půjdeme a začali jsme trénovat celkem tři skladby, se kterými jsme ve finále měli vystoupit.
Chvílemi nám náš úkol připadal neproveditelný a neuskutečnitelný, ale nakonec jsme to i díky neutuchajícímu povzbuzování z německé strany dokázali a ve středu 8. srpna odjeli vlakem do Prahy. Kromě těžkých zavazadel a hromady turistů všude kolem jsme se museli potýkat také s velmi vysokými teplotami, které ten týden zasáhly Česko v plné síle. Malou útěchou nám byl stínek v kostele U Salvátora, kde se hned ve středu odpoledne po našem příjezdu konaly první zkoušky. Když čas postoupil, přemístili jsme se dalším vlakem kousek mimo Prahu, konkrétně do Zadní Třebáně, kde nám byl poskytnut azyl k přespání, místní škola Hlásek. Díky teplému počasí jsme se někteří nebáli rozložit karimatky na malý útulný dvorek a užít si spánku přímo pod hvězdným nebem.
Druhý den jsme se rozhodli strávit pohodově. Začali jsme snídaní a poté jsme se vydali k řece Berounce. Ti, co měli plavky, neváhali a před horkem prchli do vody. Na oběd jsme se přesunuli zpátky do Prahy, kde jsme k občerstvení využili nejčastěji některé z klimatizovaných nákupních center. Večer už nás čekal tolik očekávaný slavnostní koncert opět v kostele U Salvátora. Vystoupil na něm dětský pěvecký sbor Mifun, mužský pěvecký sbor Láska opravdivá, mezinárodní komorní sbor a orchestr Frankfurt-Praha a samozřejmě náš gymnaziální sbor Juventus. Zazněly skladby Kačena divoká, Na Soláni Čarták, Věčné evangelium, Vlčí stopa, Kašpar Rucký a další z pera Leoše Janáčka. Atmosféra a závěrečný posluchačský ohlas plného sálu nám byl opravdu krásným zážitkem.
V pátek ráno nás čekalo náročné brzké vstávání, a to kvůli přesunu zpátky na Valašsko, do rodného Rožnova, kde mělo turné pokračovat. S menším zpožděním Českých drah jsme dojeli domů odložit si všechna zavazadla, ale v 14:00 jsme už stáli na pódiu rožnovského náměstí, kde jsme krátkou ukázkou Janáčkova díla pozvali hudební zájemce na následný program v areálu Soláně.
Následně jsme se přesunuli na Čarták, kde měly být téměř půlroční práce a úsilí zúročeny. Poslední den, v sobotu 11. 8., jsme byli již opravdu pořádně unavení, ale přesto jsme si festival užili na maximum. Dopoledne nás čekal koncert v kongresovém sále hotelu Soláň, kde zazněla Říkadla a také Janáčkova instrumentální díla – Concertino a Capriccio. Odpolední program byl spojen také s folklórními slavnostmi. Vyvrcholením celého festivalu byl slavnostní závěrečný večerní koncert pod širým nebem v prostorách dřevěného amfiteátru. Jednalo se o historický moment, kdy Janáčkova skladba „Na Soláni Čarták“, kterou o tomto uhrančivém místu napsal a následně mu věnoval, zazněla opravdu na Soláni na Čartáku.
Hudební akce, jež jsme se všemi členy současného Juventusu (a také díky podpoře rodičů) spolurealizovali a společně následně prožili, byla opravdu úžasným nejen prázdninovým zážitkem především díky lidem, se kterými jsme se na akci poznali a vystupovali. Doufejme, že za deset let, při 100. výročí Leoše Janáčka, se na Čarták opět vrátíme.
Kamila Krupová, Juventus Gymnázia Rožnov pod Radhoštěm