10. květen, krásné, slunné sobotní odpoledne a skupinka sportovců z Gymnázia v Rožnově pod Radhoštěm nastupuje do vlaku směr Praha. Cíl cesty je jasný, po vítězství v krajském kole Juniorského maratonu 2014 jedeme na výstaviště v Holešovicích, kde probíhá prezentace na nedělní Volkswagen Maraton Praha.
Tým zatím není kompletní, Tom přistoupí v Zubří, Franta drží místa v rychlíku ze Vsetína, někteří dorazí později, protože mají zápas, závody či svatbu (ne svoji :). Jen co se usadíme ve vlaku EC 222 Detvan, vybalujeme novotou vonící dresy a hledáme správné velikosti. Cesta je dlouhá, a tak si ji zkrátíme svačinkou, vynikajícími babiččinými rohlíčky a kyselými bonbóny, po kterých se kondička lepší. Česká Třebová a další posila, Natka, jež opustila soustředění v Letohradu. Praha Libeň a poté Holešovice, na výstavišti předat soupisku výměnou za startovní čísla a voucher do Top hotelu Praha + lístky na Pasta párty, která skončila před pěti hodinami. Projdeme si sportovní veletrh a hurá na Chodov do hotelu. Tam se již setkáváme s ostatními týmy a navazujeme první kontakt s Českou Lípou. Po vybalení věcí absolvujeme krátký společný výklus a čekáme na příjezd zbytku týmu. V 22.30 jsme již kompletní a po krátké organizační poradě jdeme zalehnout a načerpat poslední síly před startem.
Budíček 5:30 ráno, rychle sbalit věci, autobus nás přemisťuje do centra, kde v tělocvičně místního gymnázia zakládáme tábor, snídáme, oblékáme dresy a připevňujeme čísla. Tým je nachystán, ještě společná fotka, rozdá se rychlý energetický doping a jednotliví závodníci hledají své průvodce, kteří je odvedou na jejich předávky.
8:00 a René Kesler již přešlapuje v prostoru startu a kontroluje hodiny na Staroměstské radnici. Dlouhé minuty čekání doprovází moderátoři informacemi o favoritech tohoto závodu, jejich osobních rekordech i časech, kterých by chtěli dosáhnout. Půlhodina do startu a za studenty, kteří rozebíhají štafetu se začíná tlačit desetitisícový dav. Čekání je nekonečné a napětí roste. 8:50 – na start přicházejí afričtí favorité a čeští reprezentanti. Pět minut do startu – z davu běžců vylétávají mikiny, trika, igelity, termofolie, petláhve a tuby od energetických gelů. Dvě minuty a zábrana mezi desetitisícovým davem a studenty na prvním úseku je odstraněna. Chlapci jsou okamžitě natlačeni na poslední pásku, která je dělí od závodníků ?Elite? v prostoru startu. Minuta – i tato páska je odstraněna. René i ostatní studenti jsou natlačeni na africké maratonce. Odpočítávají se poslední sekundy a přichází start. Za doprovodu Smetanovy Mé Vlasti se první závodníci obrovským tempem řítí Pařížskou ulicí k Vltavě. Trať třikrát kříží Vltavu, z toho jednou po Karlově mostě, a již se blíží 4. kilometr, na němž čeká František Nesvadba na svůj úsek. Nejprve policejní motorky, poté automobil s oficiálním časem, Keňané, Etiopci a za nimi čeští reprezentanti promíseni nejlepšími běžci studentských štafet a nejlepšími ženami. René předává pomyslný kolík Františkovi a ten pokračuje po proudu Vltavy až do Holešovic, kde se po Libeňském mostě dostává na druhou předávku. Tady je již nachystána Katka Dvořáková, která přináší štafetový čip zpět k Pařížské ulici. Na předávce je již rozcvičen Jan Srba, podporován Reném, coachem a Honzou Graclíkem, který si své čekání na poslední úsek zkracuje povzbuzováním svých spolužáků. Katka předá Honzovi a ten rychle mizí přes centrum Prahy zpět k Vltavě a proti proudu na 16. km, kde v půlce závodu čeká Hanka Petřeková. Její kroky zamíří pod Vyšehrad, pod nímž si udělá tříkilometrový okruh a znovu podél Vltavy k Adamu Bambuškovi. Bemby bude po tomto běhu dobře znát Podolského nábřeží, jelikož svůj úsek strávil během na jeho horní konec a zpět. Zde je již nachystána poslední dívka našeho týmu Natálie Jurčová, která opět přebíhá Vltavu a mezi řekou a Smíchovským nádražím běží k nejvzdálenější předávce na 28. km. Na trať se vydává Tom Štverák, ten zamíří zpět podél řeky až k mostu Legií, nad Střeleckým ostrovem pak na pravý břeh Vltavy – 32. kilometr je místem předposlední předávky. Čip přebírá Dan Adensam, historickým centrem přebíhá pod Letnou a již jednou absolvovanou tratí zamíří směr Holešovice. (Tom také pokračuje v závodě a mimo soutěž si proběhne trasu až do cíle) Na 36. kilometru Dan předává štafetu našemu finišmenovi Janu Graclíkovi, který s ní zamíří zpět k Pařížské ulici. Pařížská je z obou stran lemována napěchovanými davy křičících a povzbuzujících fanoušků, čímž závěrečných 400m cílové rovinky získává nepopsatelně skvělou – euforickou atmosféru, kterou si Gráca zaslouženě vychutnává!!!
Volkswagen Maraton Praha v délce 42,195km zvládl náš tým v čase 02:45:18 a v konkurenci 29 středních škol (většinou sportovních gymnázií) se umístili na skvělém 12. místě. Zde statistika: na vítězný tým jsme ztratili 9min 55s, na nejlepší ženu Dado Firehiwot z Etiopie 21min 44s a na nejlepšího závodníka maratonu Terer Patrick Kipyegona z Keňi nám chybělo 37min11s. Takže máme co zlepšovat!
Ačkoli nemám rád masové akce, tento výlet do Prahy stál opravdu za to. Atmosféra kolem největšího českého maratónského svátku byla skvělá a věřím, že si ji užívali i všichni členové našeho týmu. Tímto bych rád poděkoval všem běžcům našeho gymnázia, za to že věnovali svůj volný čas a energii k reprezentaci školy, ale především vytvořili výbornou partu mladých sportovců, s kterými jsem prožil skvělé maratónské chvíle. Zdar srdcařům! 😀
Autentické chvíle zaznamenal trenér Jakub Janíček, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm
Zdroj: RunCzech a vlastní foto