Souhrou příznivých okolností se v pátek 23. května objevila na místním gymnáziu postarší paní, která si nejprve zvědavě prohlížela chodby školy a pak, trochu nerada, vyrušena z četby jedné z právě nalezených knih vstoupila do učebny V3. Tam ji očekávaly třídy 3.A8 a 4.A8. Onou dámou byla Edita Krausová, od vydání románového bestselleru španělského autora Antonia G. Iturbe o rodinném táboře v Březince známá také jako osvětimská knihovnice.
Dita Krausová se narodila v Praze, a když vypukla druhá světová válka, bylo jí deset let. V tomto věku pro ni a pro mnoho dalších Židů skončilo dětství. Během válečných let se dostala nejdříve do Terezína, odtud do Osvětimi a osvobození zažila v Bergen-Belsenu.
Paní Krausová vypravovala asi čtyřicet minut, začala rokem 1939 a skončila popisem svého současného života v Izraeli, kam se se svým mužem Otou B. Krausem v roce 1949 odstěhovali. Vzpomínky to byly neradostné, kruté a pro posluchače, byť by sebevíc chtěli, nepředstavitelné. Přestože mluvila docela potichu, bylo ve třídě hrobové ticho. Po tomto emocionálně vyčerpávajícím úvodu měli studenti možnost se ptát – na cokoliv. A ptali se celou další vyučovací hodinu. Na co myslela před spaním v lágru, jestli věří v Boha, jestli se s dr. Mengelem osobně setkala a jestli byl opravdu taková zrůda, jestli je jí bližší čeština, hebrejština nebo angličtina, atd.
Na začátku jsem napsala, že paní Dita mezi studenty nevcházela s úsměvem. Není divu. Jsou témata, o kterých se hovoří dost těžko. Přesto je důležité, abychom o nich věděli, aby neupadly v zapomnění. Pamětníků, kteří přežili pobyt ve vyhlazovacích táborech, a navíc jsou ochotni vyprávět, je jen hrstka. Jestli ještě někdy uslyšíte, že holocaust je výmysl nebo že plynové komory sloužily pouze jako hygienické opatření např. k odvšivení tamních vězňů, vězte, že autor výroku to buď nemá v hlavě v pořádku, nebo svou pravou identitu pouze skrývá pod maskou člověka.
Odkaz na rozhovor s E. Krausovou pro radio Wave:
http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/_zprava/knihovnice-z-osvetimi-verila-jsem-ze-preziju–1266872