Sobota 14. listopadu, 8:45 – skupinka turistických nadšenců, mezi nimiž se objevily i nové tváře z řad studentů či učitelů, se shromáždila na rožnovském vlakovém nádraží. Tato skupinka bláznů byla připravena, fyzicky i psychicky, na asi 23 km dlouhou túru v chladném podzimním počasí s cílem poznat další kus beskydské přírody. Trasa vedla z Rožnova přes kopečky Kamenárka, Dlouhá, Krátká, Huštýn a Trojačka do Valašského Meziříčí.
Na Dolních Pasekách se skupinka nečekaně doplnila o další členku, kterou jsme doslova vytáhli z tepla domova do mrazivého a vlezlého počasí. Následně se již mohlo razit na Kamenárku, nejvyšší kopec plánovaného výletu. Začáteční strmá stoupání a také nepřítomnost restaurace po celé trase zapříčinila, že pohodlnější jedinci uvažovali i o změně trasy ke kolibě pod Javorníkem. Nakonec ovšem všichni prvotní krizi překonali a dali přednost pohybu před teplou i tekutou stravou. Pod kopcem Dlouhá se skupinka rozrostla o dalšího člena, a tak se v počtu 13 studentů a 3 dospělých pokračovalo vstříc hřebenové cestě, která slibovala široké výhledy do okolí. Cestu si zpříjemnili i příznivci Geocachingu, kteří hledali v lesích ukryté poklady. Vzhledem k nízké koncentraci odpočívadel na cestě jsme se k posilnění v podobě svačinek dostali až krátce okolo 13. hodiny. Po občerstvení v sedle Krátká se pokračovalo po hřebenu až k vrcholu Trojačky, odkud jsme klesali do Valašského Meziříčí. Kousek nad Krhovou nám přišel naproti nejvěrnější účastník Turistického klubu, pan Malík, o jehož absenci se na valné části túry živě diskutovalo. Svou nepřítomnost nám ovšem okamžitě vynahradil vtipnými hláškami (zmíním např. “Nedívej se mi do očí za mými zády!”).
Po 16. hodině jsme dorazili k autobusovému nádraží ve Valmezu a vzhledem k časové rezervě do odjezdu autobusu se přemístili do blízké hospody, kde všichni přivítali teplý čaj,něco k snědku či jinému občerstvení. Poté jsme již jen nastoupili do autobusu, ve kterém jsme rekapitulovali celý výlet a diskutovali o posledních přípravách na Den otevřených dveří. Po příjezdu na rožnovské nádraží jsme se rozloučili, rozdělili a putovali zpátky ke svým domovům.
Výlet se velmi vydařil a doufám, že se příště sejdeme ještě v hojnějším počtu.
Dominik Holiš, 5.A8