Hned na začátku bych ráda zmínila, že akce s názvem Den Země u nás proběhla v Mezinárodní den tance, tedy 29. 4. 2014. Trochu paradox, když to vezmeme kolem a kolem, zejména pokud se opravdu trasa oné turisticko -vědomostní soutěže svým způsobem do kola stáčela. A možná i kruh byl symbolický a inspirující do té míry, že si snad nějaký pár těch nejmladších gymnazistů i zatancoval. Nyní však nechme tanec tancem, věnujme se Zemi!
Už je to u nás takový zvyk. Nastoupíte na osmileté gymnázium a někdy v dubnu si projdete bukový pseudoles kousek nad ústavem. Samozřejmě, že v druháku vás to čeká taky. Ve třeťáku si dáte pauzu. Je to trochu pech, když se celý nižší gympl neučí, jen vy. Ve čtvrťáku jste totiž ta nejstarší elita v rámci nižšího a organizace Dne Země přechází na vás. Letos jsme organizovali my. Ani jsme si nemuseli přivstat, abychom stihli trasu projít a spokojeně se usadit na našich stanovištích. Musím říct, že start byl jistě náročný pro trávicí trakty každého zúčastněného, konec zcela jistě pro vylučovací. Půl litru vody zajídat sušeným ovocem, potom se řádně proběhnout, trefit se šiškou do stanoveného terče, vytřídit všechen odpad poházený po lese, stihnout si odskočit někam za strom a poté konečně projevit své vědomosti v oblastech botaniky, to je holt docela zátah. Já jsem seděla na druhém stanovišti, kam všichni soutěžící dorazili ještě celkem čerství a plní elánu.
V průběhu soutěže se nikdo nezranil a všichni doběhli do cíle v pořádku. Počasí nám také vyšlo a co se týče zábavy, já jsem se bavila dobře a řekla bych, že naši mladší spolužáci taktéž. Inu, zatím si nikdo nestěžoval. Tak budiž naše Země zdráva a my s ní!
Simona Žabková, 4. A8