Je téměř pět hodin ráno a seminárníci pod vedením pana učitele Marka jsou nachystaní k odjezdu do našeho hlavního města. Bylo by naivní domnívat se, že jsme již všichni, nicméně i dobíhající stíhají naskočit do vlaku a vyrážíme.
O čtyři hodiny později, se ospalí vykulíme z kupé a míříme na přírodovědeckou fakultu UK, kde již čeká milá slečna doktorka, aby nás zasvětila do laboratorní práce. Původní instrukce zněla: ?Tvařte se chytře.? To se nám daří. S vědomostmi je to už horší. Svedla bych to na těžký městský vzduch.
Po několikahodinovém úsilí přichází chvíle na výsledky. Naším úkolem bylo připravit vzorky, na kterých poznáme naši odolnost proti HIV, ty jsme nanesli na želatinovou destičku. A je to právě náš kolega Víťa, kterému je svěřeno přenést želatinu se všemi vzorky pod UV lampu odhalující výsledky.
Dav utichl, všichni hypnotizují špachtličky ve Víťových rukou, na kterých se třepe kus želatiny. (Tento okamžik bohužel není zdokumentovaný, protože pan učitel nechtěl riskovat blesk fotoaparátu a želé na zemi.). Nicméně dopadá to dobře. Zkoumáme výsledky, stíháme vlak a vyjíždíme z nádraží Praha.
Tento naučný výlet můžeme budoucím čtvrtým ročníkům jen doporučit. Jediné zklamaní jsme pociťovali z absence koláčků RegioJet za 8 kč v Šohaji Českých drah.