#Objevný #Zajímavý #Zábavný #Uvolněný #Příjemný #Inspirativní #Obohacující #Zahraniční #Německý #Poznávací #Kulinářský #(Ne)studijní #Vstřícný #Přátelský #Motivační #ZuKurz.
Bylo nás pět. Plus dva, plus jeden. S úderem šesté hodiny opouštíme Rožnov a jeho okolí a vydáváme se na cestu. Před sebou máme týden na výměnném pobytu v Bergenu. S sebou spoustu jídla a jedno djembe. Cesta je to dlouhá a rozmrzelá. Nicméně stačí pohled na malebnou dolnosaskou krajinu a po dojezdu na ubytování taky krátká sprcha a trocha vtipu u teplého čaje, abychom se utvrdili v přesvědčení, že nás skutečně čeká pozoruhodný a zábavný týden. Když jdeme spát, jsme nabiti zvědavým očekáváním, copak nám jen pobyt na německé škole přinese?
Hermannsburské gymnázium je opravdu dosti rozdílné oproti tomu našemu. Rozsáhlý komplex vzdělává zhruba třikrát více studentů, než u nás. Nutno podotknout, že jde o studentstvo velmi různorodé, a to jak věkově (vzdělávají se tu děti od prvních tříd až po maturitní ročníky) a kulturně (žáci z pro nás exotických krajin jako Indie, Turecko či Sýrie nejsou ve zdejších třídách raritou), tak i ideově. O tom se ostatně například máme možnost sami přesvědčit při pohledu na výsledky místních studentských voleb. Zdá se také, že pro nás Čechy typické školní stereotypy jsou zde považovány za archaické přežitky. ,”Na hodinu nám nezvoní,” sdělují nám, “loni jsme se rozhodli, že zvonění nepotřebujeme. Výuku zkrátka začíná a končí učitel. Přijde nám to tak lepší”. Nejvíce rozdílů je však patrných v samotné výuce. Nejenom, že zde k jinak běžnému rozvrhu přibývají hodiny politiky a náboženství, že se v hodinách sportů provozují opravdu kuriózní disciplíny (například hod oštěpem), a že češtinu v místní hodině literatury opravdu neuslyšíte (jak jinak taky, že?), opravdický rozdíl je v přístupu k látce. Zatímco u nás se největší důležitost přisuzuje faktům a informacím, v německé škole je hlavním prvkem diskuse.
Žáci v mnohých hodinách ani nepotřebovali žádné studijní materiály a soustředili se pouze na vyučujícího a na jeho otázky, na které (k našemu velkému údivu) velice aktivně odpovídali. V hodině politiky diskutovali o volebních výsledcích. V hodině literatury rozebírali expresionistickou báseň. Lekce dějepisu proběhla jako rozprava o totalitních režimech. Každá hodina přinesla něco zajímavého a nového. A i když byla jazyková bariéra stále velká (tedy alespoň na mé straně), nejednalo se vůbec o problém, neboť naši noví spolužáci byli povětšinou velmi otevření a ochotní a se vším nám pomáhali. Mnohdy jim ani nevadilo dát se s námi o různých věcech do řeči. Pobyt ve škole nám tím velmi zpříjemňovali.
Samozřejmě škola a studium nebylo to jediné, co jsme v Bergenu a Hermannsburgu navštívili. Protože příležitost být v Německu se nenaskýtá tak často, chtěli jsme ( a že jsme měli možnost!) leccos prozkoumat a leckam se podívat. Jednou to byl výlet do kosmopolitního a rušného Hamburku, podruhé zase skromné odpoledne strávené brouzdáním historických uliček a obchůdků severoněmeckých maloměst, tuhle jsme si zase sedli do kavárny a vychutnali si pravý Apfelstrudel, jiného dne jsme zas byli poctěni společností bergenských radních. Zkrátka a dobře celý týden bylo opravdu co dělat…
…Takže jsme si ani nestačili uvědomit, jak rychle vlastně utekl. Ale to už se sobotního rána balí kufry (jídla nemáme o nic méně, než na začátku) a my opouštíme Bergen i s malebnou krajinou a vydáváme na dlouhou cestu směrem k domovu. Myslím si, že mohu za všechny říct, že se jednalo o neskutečně inspirativní, zábavný a zajímavý zážitek.
Za pětici slušných lidí, tedy za Kryštofa Petruželu, Báru Koláčkovou, Jolanu Zemanovou, Radúze Dostala a za mne, mnohokrát děkuji paní profesorce Magdě Brodové, panu řidiči Vojtíškovi a především paní Ivaně Novákové za jejich entusiasmus, ochotu a v neposlední řadě za jejich kulinářské dovednosti.
Celá tato akce byla uspořádána i díky příspěvku města Rožnova pod Radhoštěm, jež hradí větší část cestovních nákladů a partnerskému městu Bergen, které nám poskytuje svůj městský byt zdarma.
Danke für Alles a někdy příště v Německu zase Auf Wiedersehen
Štěpán Válek